DALIBORKA
Na přelomu 19. a 20. století panoval na Chodsku čilý turistický ruch. Díky železniční trati z Prahy do Brodu nad lesy (dnešní německý Furth im Wald) přijíždělo hlavně v létě do kraje pod Čerchovem mnoho návštěvníků z různých koutů Čech.
Poslední zastávkou před bavorskými hranicemi byla na této trati Česká Kubice, kde byl v letech 1895 - 1896 rodinou Wuršrových postaven a otevřen velký penzionát "Krásnohorská". Penzionát byl navštěvován klientelou z Prahy a Plzně. Jezdily sem zábavní vlaky a přivážely o nedělích a svátcích 300 - 600 výletníků. Krásnohorská byla také často využívána hosty z Německa.
Tato popularita nedala spát dalším podnikatelům. A tak brzy po vystavení Krásnohorské, když už také byla v provozu trať Domažlice - Trhanov a turisté začali jezdit na Chodsko i touto tratí, rozhodl se domažlický stavitel Schröpfer, že si postaví menší penzionát v Peci, která byla výchozím bodem cesty na Čerchov. Stavěl těsně před 1. světovou válkou, ale neměl takový kapitál jako Wuršrovi v České Kubici a tak stavba neprobíhala hladce.
Ještě ve stavbě se o nedokončené dílo stavitele Schröpfera začala zajímat pecácká rodačka, provdaná ve Vídni, za svobodna jménem Terezka Hellová, dcera pecáckého uhlíře Matejdla. Ta po dohodě se stavitelem Schröpferem, o tom že stavbu dokončí, dojednala s ním smlouvu o odprodeji nedokončeného díla. V roce 1912 byla stavba dokončena a podle kulaté věže podobné té pražské, dostala jméno Daliborka. Terezce Hellové, která doplatila na nekalé jednání Schröpfera, však již nezbyly žádné finance. To už do životů lidí vstoupila světová válka a turistů ubývalo.
O Daliborku projevila zájem paní Klotylda Wuršrová z penzionátu Krásnohorská. A protože ještě měla dostatek prostředků, penzionát Daliborku koupila pro jednoho ze svých synů Vladimíra Wuršra. Ten objekt v roce 1922 rozšířil o sálovou přístavbu a v roce 1924 nechal zřídit koupaliště. V meziválečném období Daliborka hostila mnoho známých osobností, např. herce Oldřicha Nového, cestovatele Františka Běhounka či herečku Lídu Baarovou. Konaly se zde i různé kulturní a společenské akce.
Daliborka však není pouze místem letních a dovolenkových radovánek. Je také místem, na kterém se měnily lidské životy. V roce 1936 penzionát koupil továrník Kysela, který se ale z vlastnictví dlouho netěšil. V roce 1938 byla Pec zabrána německou okupační armádou, která Daliborku poskytla německým poštám. Po válce, v roce 1945, konfiskačním právem Daliborku získaly československé pošty, které ji nabízely obci Pec. Zájem ale obec neměla a přenechala ji Ústřední radě odborů.
Tragické následky pak měl výcvik ženijní čety, která v 50. letech využívala Daliborku jako své středisko. Bylo ráno 29. listopadu 1953, když při neopatrném a neodborném rozebírání protitankové miny R - 43 došlo k explozi. Pochybení velitele jednotky stálo život pěti přítomných vojáků, dalších sedm včetně jejich velitele bylo zraněno. Vojínům Abrahámovi, Drábovi, Kasalovi, Šimečkovi a Šimkovi byla v roce 2015 na místě výbuchu odhalena deska připomínající tuto nešťastnou událost.
V druhé polovině 20. století penzion několikrát změnil vlastníka. Po ženijní jednotce Daliborku vlastnily Rudné a nerudné doly Ejpovice, které ji využívaly jako rekreační středisko ROH, následně přešla do majetku Škody Plzeň.
Dnes (2020) nese stavba název Hotel Lesana, ale místní obyvatelé ji neřeknou jinak než Daliborka. Majitelem je kladenská cestovní agentura CA-Satelit, která zde v hlavní turistické sezóně organizuje rekreační pobyty a letní dětský tábor Lesanka umístěný v nedalekých budovách.